Jitka doporučovala zapojovat více pohybových aktivit pro celou třídu.
P: Samozřejmě ty další projevy, které mohou nastat, že byť to vypadá jako hyperaktivita, tak ty děti paradoxně jsou v některých chvílích hodně unavené. Tu únavu právě ventilují tím, že se hýbou, čemuž už učitelé nerozumí. To chování vypadá, jako když ty děti se chovají nevychovaně, vykřikují, říkají, že některým věcem nerozumí, i když podle učitele jsou ty věci dané. Chce to hodně trpělivosti vyrovnat se s tím a naučit se najít komunikační kód. Jak s tím žákem v tomhle smyslu, nejenom pracovat, vzdělávat ho, ale taky normálně komunikovat. Některé projevy vypadají drze a učitelé jsou na to stále hákliví, když je na ně někdo drzý. Mají tendenci trestat, ale to dítě v tomhle smyslu si nemůže pomoct, že jo. Takže zapojovat třeba víc aktivit, kdy ta třída celá se pohybuje, to nemusí být jenom ten 1 žák. Protože zase typické řešení pak je: „Dobře, tak ty se jdi projít a ostatní dál sedí.“. To se dá přece udělat krásně tak, že se zapojí celá třída, nikdo si potom nepřijde odlišný nebo jinaký. Dá se to vymyslet krásně. Samozřejmě ty děti mají problémy taky se soustředěním. Soustředí se krátkodobě, když vidí test, který má 2 stránky, to je pro ně španělská vesnice. Je toho hodně, tak místo, aby se snažily vyplnit aspoň kousek, tak nevyplní nic. Pak je to vyhodnoceno jako, že něco neznají. Nebo nedej bože, že si učitele dělají srandu. Ty děti jsou v tu chvíli bezradný. To já vidím jako velký problém. Proto je třeba opravdu najít cestu, jak ty děti objektivně hodnotit, protože většina z nich toho ví mnohem víc, než to dokáže přenést na papír, že jo.