Bára neměla potřebu psychologa vyhledat.
Já jsem neměla potřebu hledat psychologa, protože jsem si byla velmi dobře sama vědoma toho, co se děje. Věděla jsem, že je to problém. Věděla jsem, proč ho mám. Takže jsem nějak neměla potřebu se o tom s někým bavit a tak nějak jsem i věděla, že v momentě, kdy to budu chtít vyřešit, tak budu mentálně schopná. Že je to o tom, že si k tomu musím nějak sama dozrát a donutila mě k tomu vlastně ta finanční část toho problému.
Lada popsala krátké návštěvy psychiatričky, zaměřené na kontrolu váhy, stravování a předepsání medikace.
V průběhu hospitalizace v souvislosti s depresemi začali lékaři řešit u Andrey její poruchu příjmu potravy.
V úzdravě pomáhala Marušce léčitelka, kterou opětovně vyhledala při relapsu, kdy chtěla mluvit zejména o aktuálních tématech ze svého života.