Petr má negativní zkušenost, že se ubližování na internetu a šikana často ve třídách neřeší a chybí touha učitelů dětem porozumět.
Odborník Petr se vyjadřuje, že je dobré ubližování na internetu řešit. Má negativní zkušenosti, že spoustu učitelů se v tom nehodlá „brodit“. Mají podle něj pocit, že mají spoustu jiných starostí z jiných oblastí a už tak nestíhají, ještě aby řešili kyberšikanu. Mají pocit, že si berou si na svůj hřbet břímě, které nejsou schopni unést. Všem učitelům vzkazuje: „Vyplatí se to řešit. Skupinová dynamika třídy je bohužel hodně limitovaná tím, co se kde píše na internetu a pokud se stane něco drsného, tak jim to může rozštípat celou pedagogickou práci.Je dobré si připustit variantu toho, co se vám ve třídě děje.“ Pokud by náhodou ty informace mám, tak potom aktivně nezametat to pod koberec, byť se to nabízí a s respektem k tomu, že toho mají hodně, najít si někoho komu to můžu říct, sdílet těžkou zkušenost a najít v sobě sílu to otevřít. Byť možná virtuální svět jim není vlastní a milují svůj tlačítkový telefon, tak umožnit dětem, aby to prožívali jinak. Dost často se potkává s tím, že vlastně učitelé už dětem nechtějí rozumět, že říkají: „Oni jsou závislí na internetu, hrají hry, dělají věci, kterým nerozumím.“ Nepovažují to za důležité a mají to onálepkované jako špatné. Snaží se je dostat do té roviny, že to špatné být nemusí, že jsou jen jiní. Přál by pedagogům, aby chtěli poznat svět jejich žáků, místo aby je onálepkovali nad rámec toho, co jsou schopní akceptovat a s tím souvisí ochota se virtuálním problémům věnovat. Když uznají, že virtuální život má smysl a význam, byť pro ně třeba ne. Žáci nejsou špatní, protože používají technologie. Když si tohle uvědomíme, vznikne ochota virtuální problémy a kyberšikanu řešit.
Marek popisuje, jak je důležité s dítětem sledovat, co ho baví a utvrzovat ho v tom, že ho máte rádi
Když nefungují rodiče, dítě vnímá jako pevný bod svého učitele – mluvte o kyberšikaně s žáky, radí
Lucie.