Lidé s vlastní zkušeností sdíleli, jak vnímali poruchy příjmu potravy (PPP). Popisovali, jak náročné onemocnění to pro ně bylo, proč byl relaps stále nadosah, a jak mu předejít. Hovořili o tom, že nemoc byla do značné míry podobná závislému chování. Dotazovaní také popisovali, jak nemoc vnímali po úzdravě.
Podle většiny lidí s vlastní zkušeností s PPP je tato nemoc rozšířená v populaci. Vnímali ji jako komplikovanou, traumatizující či nevyzpytatelnou. Monika sdílela, že pro ni byla PPP stejně vážné onemocnění jako jakákoliv jiná fyzická nemoc. Nemoc se některým dotazovaným vymkla kontrole. PPP byla spojována s nižší sebeúctou, nižším pudem sebezáchovy a vyšší potřebou disciplíny. Maruška záchvatů onemocnění PPP litovala a Bára M. později pochopila, že s nimi nic nezískala. Více o prožívání spojeném s PPP zde.
Pro některé lidi s vlastní zkušeností byla PPP podobná závislému chování. Bára M. zmiňovala, že pro ni byla PPP psychickou závislostí. Maruška nemoc přirovnala k alkoholické závislosti, u které bylo třeba překonat nutkání, komunikovat o problémech a případné brouky v hlavě, které ji přibližovaly zpět k relapsu, přijmout a pracovat na nich. Většina dotazovaných vnímala, že diagnóza PPP byla běh na dlouhou trať, který nešel zdolat bez podpory nejbližších a především bez vlastní motivace nemoc překonat. V některých případech se lidé s vlastní zkušeností dostali z jedné formy PPP do jiné. Bára M. mluvila o obavách, jestli ještě někdy bude mít dobrý vztah sama k sobě.