Partnerský život
Někteří lidé s vlastní zkušeností, se kterými jsme dělali rozhovory, hovořili o partnerském vztahu a o tom, jak jej ovlivnila porucha příjmu potravy (PPP). Hovořili také o tom, jak je jejich partneři podporovali či naopak nerozuměli, co se v nich odehrávalo. Pro některé z nich byl práve partnerský vztah tou největší motivací k úzdravě.
OBSAH STRÁNKY
Vliv PPP na partnerský život
PPP ovlivňovala i partnerský život některých lidí s vlastní zkušeností.. Monika byla kvůli nemoci hodně uzavřená do sebe a oproti ostatním dívkám v jejím věku se začala s muži seznamovat později. Matěj, Andrea, Bára M. či Marie vnímali, že nemají kvůli PPP dostatek energie na jakékoliv aktivity a společný čas s partnerem, což byl také důvod, proč jejich partneři cítili frustraci a naštvání z jejich onemocnění, kterému tolik nerozuměli.
Komunikace ve vztahu
Právě komunikaci o nemoci vnímala většina lidí s vlastní zkušeností jako klíčovou. Lada, která se partnerovi svěřila, pochopila, že toto téma nemuselo být tabu a mohla o něm otevřeně komunikovat. Maruška sdílela, že měla možnost si partnerovi říct o pomoc, pokud na ní přicházely myšlenky spojené s relapsem. . Někteří dotazovaní ovšem o své nemoci ve vztahu nemluvili. Matěj hovořil o tom, že nechtěl ve vztahu kvůli PPP přijít o svou mužskou hrdost, proto s přítelkyní o nemoci nemluvil a až po rozchodu ji vše přiznal. Naopak Bára M. či Marie neřekly o své nemoci partnerům ani po rozchodu a neobjasnily jim tak nikdy chování, které bylo zapříčiněno PPP.
Rozchody
Rozchody nastávaly z několika důvodů. Partneři často nevěděli, jak zvládnout napjatý vztah s člověkem s PPP, obzvláště, když s nimi problém dotazovaní neřešili a chovali se neobvykle. Matěj si všiml, že jeho partnerka začala vnímat jeho předstírané nadšení ze společného času, Bára M. uvádí, že si partner myslel, že všechno dělá špatně, protože nemohla snést ani jeho doteky. Kvůli PPP se odprostila od ostatních a naprostou izolaci po ní chtěl i její partner, až po rozchodu, našla cestu k uzdravení a ke svému sebevědomí. Někteří lidé s vlastní zkušeností si po rozchodu uvědomili, že museli bojovat s onemocněním, pracovat na vztahu se sebou, a poté být schopnější rozvíjet vztahy s druhými.
Obavy a tlak na vzhled
Pokud si člověk našel partnera, který řešil pouze vzhled a nikoliv osobnost, byl dle Heleny pod neustálým tlakem a nároky. Nejčastější obavy z nabrání váhy pramenily z komentářů o (případném) přibrání nebo z porovnáváním sebe samotných s ostatními. Obavy z návratu k nemoci se projevily u partnera Emmy, který chtěl zatajit, že se sám váží, aby to Emmu nelákalo opět taky.
