Začátky práce pedagogů se studenty se specifickými vzdělávacími potřebami

Práce se studenty se specifickými vzdělávacími potřebami mohla být pro pedagogy výzva. Ptali jsme se pedagogů, jaké pro ně byly jejich začátky. V další části naleznete informace o vztahu pedagogů ke vzdělání a také zdroje informací, které jim práci se studenty se specifickými vzdělávacími potřebami ulehčovaly.

OBSAH STRÁNKY

Pestré zkušenosti v začátcích práce se studenty se specifickými vzdělávacími potřebami
Naladění se na studenty se specifickými vzdělávacími potřebami
Vzdělání pedagogů
Zdroje informací, kurzy a školení

Pestré zkušenosti v začátcích práce se studenty se specifickými vzdělávacími potřebami

K práci se studenty se specifickými vzdělávacími potřebami vedly pedagogy různé cesty. Když Robert začínal učit, s pojmem ADHD se vůbec nepracovalo. U některých žáků se podle něj již tehdy objevovaly projevy chování, které se daly považovat za typické pro ADHD. Žáci byli velmi hyperaktivní a potřebovali pevná pravidla. Jitka B. se k výuce studentům se specifickými vzdělávacími potřebami dostala náhodou. Do školy nastoupila souběžně s žákem s poruchou autistického spektra. Tak začala její neočekávaná cesta k práci s těmito dětmi.

**Andrea** čelila v začátcích dysfunkční třídě.

Naladění se na studenty se specifickými vzdělávacími potřebami

Podle pedagogů bylo důležité si ke studentům najít cestu. Marin věřil, že by měl pedagog žáka co nejlépe poznat a umět se na něj naladit. Tenisový trenér Jirka se ve svých začátcích snažil nebrat si některé situace se svěřenci osobně. To mu pomáhalo se s nimi sblížit.

Studenty s ADHD měl **Robert** rád, protože z nich mohl čerpat aktivitu.

**Marin** se s přechodem ze základní školy do dětského domova srovnal rychle.

Vzdělání pedagogů

Většina pedagogů, se kterými jsme hovořili, vystudovala vysokou školu pedagogickou. Někteří z nich studovali obor speciální pedagogiky. Marin studoval střední pedagogickou školu a nyní píše závěrečnou práci o studentech s ADHD na vysoké škole speciální pedagogiky. Vzdělání pedagogové považovali za důležité. Tomáš vnímal stejně důležitě i praxi. Někteří učitelé ji při studiu získávali v práci.

Pedagogové sdíleli, že je studium bavilo. Někteří v začátcích své praxe ocenili naučené teorie ze studia. Většina pedagogů získala nejvíce informací o studentech se specifickými potřebami z přednášek na vysoké škole. Obsah přednášek podle nich šel do hloubky dané problematiky. Marin by ze školy potřeboval ještě více informací, jak se studenty se specifickými vzdělávacími potřebami pracovat, aby byla jeho práce kvalitnější. Tenisový trenér Jirka by si přál, aby se trenérské kurzy více zaměřily i na žáky se specifickými potřebami.

Robert se shodoval s Jitkou B., že pedagogická fakulta nevzdělávala budoucí pedagogy v oboru speciální pedagogiky dostatečně. Ředitelka Jitka B. by ocenila, kdyby absolventi z pedagogických fakult nastupovali do školy lépe připravení na práci se studenty se specifickými vzdělávacími potřebami. Vnímala, že byla nutná zejména praxe.

**Robert** se po celou kariéru průběžně vzdělával.

**Andrea** popisovala různou kvalitu vysokých škol a pořádaných kurzů.

Zdroje informací, kurzy a školení

Dalším zdrojem informací byl pro pedagogy internet, literatura a odborníci. Marin zmiňoval, že díky těmto zdrojům pro něj bylo snazší si ke svěřencům v dětském domově najít cestu.

Učitelé také mluvili o různých typech kurzů. Školení a semináře byly vedené odborníky a mohly probíhat například v pedagogicko-psychologických poradnách. Podle některých pedagogů bylo hezké, že se na seminářích mohli potkat s učiteli, se kterými studovali. Tomáš ocenil, že na jeho škole se seminářům a školením vedení věnovalo a celý pedagogický sbor se tak průběžně rozvíjel.