Rodiče, se kterými jsme hovořili, u svých dětí popisovali rozličné projevy ADHD. Zmiňovali jejich pozitivní i negativní dopady. Důležitým tématem byly mechanismy a strategie, které dětem pomáhaly tyto projevy zvládat.
OBSAH STRÁNKY
Za projevy ADHD ve škole rodiče považovali výbušnost a nekontrolované slovní projevy jako skákání do řeči a sprostá slova. Klára syna vnímala jako živého. Svojí zbrklostí a neposedností občas něco rozbil. Klidné sezení v lavici bylo téměř nesplnitelným úkolem. Rodiče také zmiňovali pozitiva, která ADHD přináší. Děti vnímali jako otevřené, viděli v ostatních dobro a svojí živost a veselost uměly přenést dále. Měly kreativní myšlení a uměli vytvořit neobvyklé věci. Rodiče popisovali, že měly děti s ADHD velký smysl pro spravedlnost.
Rodiče dále uváděli, že děti s ADHD nakládaly jinak s osobním prostorem ostatních. Syn Ivany vyhledával blízkost ostatních dětí, se kterými se rád mazlil a pošťuchoval je.
Tahání a někdy také napadání ostatních dětí bylo pro děti s ADHD často jejich způsobem komunikace. Petra věděla, že její syn neměl rád, když mu spolužačky říkaly co má dělat a bohužel se často vymezil a holčičky bouchl.
Rodiče také zmiňovali, že jejich děti často neodhadly míru své fyzické síly a rychlosti. Nevědomky tak uměly svým vrstevníkům ublížit nepřiměřenou silou.
Jedním z výrazných témat, o kterém rodiče mluvili byl problém s pozorností. Klára věděla, že syn udržel zaměřenou pozornost pouze 10 minut. Poté se odpojil a sledoval vše ostatní na místo výuky. Podobné zkušenosti měla Eva, která výkyvy pozornosti řešila s asistentkou dcery, která jí pomáhala při neschopnosti se soustředit psát poznámky.
Rodiče také zmiňovali, že ačkoliv jejich děti byly chytré a učivu rozuměly, měly díky kolísavé pozornosti problém svoje znalosti využít. Syn Ivany při psaní testu měl první polovinu práce bez chyby a v druhé části, jakoby vše zapomněl.
Rodiče dále popisovali, jak se děti s projevy ADHD vyrovnávaly. Někteří rodiče uváděli, že jejich děti byly vynalézavé a vytvářely si různé zvládací mechanismy. Mezi ty rodiče řadili rituály, které děti uklidňovaly nebo jim pomáhaly se lépe soustředit. Julie věděla, že se syn snažil ve škole udržet slušné chování. Tím v něm ale narůstalo napětí, které někdy přešlo do ničení věcí či nadávání. Respektovat všechna pravidla a poslouchat paní učitelku bylo výzvou, zvládal to pouze část dne. Za další prostředky k upuštění tenze rodiče vnímali: sebepoškozování, nevědomé vyvolávání konfliktů nebo naopak stranění se ostatních dětí.
Přes všechna pravidla, rodiče zmiňovali, že se děti v danou chvíli nemohly ovládnout a porušily je. Petra byla na syna pyšná, že se snažil se svojí výbušností pracovat a uměl se po překročení pravidel paní učitelce omluvit. Rodiče uváděli, že děti byly na sebe za svoje projevy chování naštvané. Dětem byla nekontrolovatelnost nepříjemná.
Více k tématu, co dětem přispívá ke zvládání projevů naleznete v části Co pomáhlo dětem s ADHD.