Martina učitelům vzkazovala, aby se nebáli využívat pomoci českých dětí.
Asi obrovskou míru trpělivosti, aby si připravili. A hlavně aby hodně využívali pomoc těch českých dětí, těch spolužáků. Tam si myslím, že to funguje úplně nejlíp, nejlépe, samozřejmě u těch mladších dětí to funguje úplně geniálně, že jo, když, když ty malé děti jaksi, tak ta naskočí hned. Ale u nás ve škole teda se stalo to, že přišla většina jako starších dětí. Dokonce, a to jsem vlastně ještě nezmínila, třeba do deváté třídy přišla sestra tohohle mého šesťáka, a ta vlastně, tam je to vidět, tam ta, ta maká taky. To, to asi bude prostě rodinou jo, že je jako nenechají. A oni ty děti vlastně ještě mají jako ukrajinskou online školu, ještě prostě přijdou z naší školy a ještě mají ukrajinskou online školu, takže ti se jako snaží. A já opravdu vidím velký přínos v těch spolužácích. To aby se jako nastavilo. A já takhle mám, že kdo potřebuje pomoc, tak, a je jedno, jestli to Čech, Ukrajinec nebo nebo Španěl, to je úplně jedno, ale prostě ta, ta vzájemná pomoc v té třídě je dobrá.
Lucka se občas setkávala s narážkami vůči ukrajinským žákům, celkově ale podle ní klima třídy spíš obohatili.
TřídaAleny se zapojila do projektu pro česko-ukrajinské třídy, s posílením vztahů pomohla také psycholožka.
Podle Lucky žádné z dětí nepotřebovalo emoční podporu ve spojení s tématem války. Někteří žáci ale byli málo komunikativní a motivovaní.
Kiki vnímala, že jí s příchodem ukrajinských žáků přibylo práce. Důležitý byl i jejich samotný přístup ke vzdělávání.
Leona ve vzkazu kolegům děkovala za jejich nasazení, dále jim doporučovala nebát se říct si o pomoc, respektovat psychickou únavu zejména starších dětí a zaměřit se na spolupráci.