Do třídy Martiny přišly dvě ukrajinské dívky, mezi kterými byly velké rozdíly.

Martina

• Zobrazit celý profil

Textová verze

Ta jedna byla jako velmi komunikativní a vypadalo to, že žádný problém, a ta druhá vlastně tam to trvalo jako velmi dlouho, než než jak začala komunikovat, než se trošku jako otevřela. A vlastně jsme spolu tehdy s tou asistentkou řešily, že na to musí velmi pomalu. Ona ta asistentka je jako velmi rázná, důrazná jako já, v tomhle jsme si jako podobné, ale vlastně jsem jí vysvětlovala, že my vlastně vůbec nevíme, co se děje a co máte dítě za sebou a že že musíme jakoby těm dětem dát čas.

Takže to bylo takové jako jediné, kde jsme vlastně nechali. Nechali tu jednu opravdu jako nechali jsme jí ten čas, který potřebovala. Jenomže se stalo to, že já jí mám teď v té šesté třídě a ona vlastně pracuje velmi málo, pořád se tváří, že nerozumí, pořád jenom krčí rameny. A přitom já vím, že ta asistentka opravdu s ní udělala jako kus té česko-ukrajinské učebnice. Jo, naučila ji spoustu věcí a fakt to fakt tak dělali a takže vůbec nevím jako kde kde se stala chyba. Jestli jsme byli až příliš jako mírní a dali jsme jí příliš toho času, nebo jestli třeba, nechci říct, že je třeba nižší inteligence, a měla by problém i na té Ukrajině, jakoby s tím učivem, to opravdu jako nedokážu vůbec v tuhle chvíli posoudit. No a ta druhá, vlastně ta, která byla taková jako akčnější, aktivnější, tak ta se vrátila na Ukrajinu. Takže ještě možná jako tady vidím ten problém, že tady zůstala jakoby najednou sama, bez té svojí kamarádky, se kterou sem jako přišla. Nebo to ještě byla, možná xxx, sestřenice dokonce.
A pan ředitel mi vlastně řekl, že tahle se nemá kam vrátit, že údajně jejich dům už nestojí. Takže já jsem jako velmi opatrná, pořád opravdu našlapuju velmi opatrně, ale vlastně v tuhle chvíli ji vlastně nemám za co hodnotit, třeba jako učitel. Jo, ona vlastně vůbec, já jsem pro ni vymýšlela speciální pracovní listy na češtinu, speciální úkoly, a ona stejně mije odevzdávala prázdné, a vlastně jako já nevidím žádnou snahu. Zatímco ten ten chlapec, který přišel prvního září, to je taky zvláštní, tak ten prostě funguje úplně maximálně. Ten je. No jo, ten. Teď jsme psali malý testík na druhy podmětů a on dostal jedničku, protože prostě vnímá, učí se, poslouchá. Denně se mě v hodinách ptá, třeba že nerozumí nějakým slovům, tak se nebojí prostě okamžitě přihlásit, zeptat se nebo se zeptá těch kluků, co sedí kolem, těch těch ukrajinských žáků, a ti ti mu taky jako překládají a poradí, jo ale tam vidíte prostě obrovský rozdíl mezi těmi dvěma dětmi a já vůbec nedokážu jako dešifrovat, v čem ten rozdíl je, jestli je to podpora rodiny nebo jestli je to teda otázka nějaké inteligence, nebo jestli je to vůbec jako. No, nedokážu to, nerozumím tomu.