O diagnóze
Lidé s vlastní zkušeností, se kterými proběhly rozhovory, hovořili o stanovení diagnózy poruch příjmu potravy (PPP). Sdíleli své zkušenosti s obtížemi z oblasti mentálního zdraví, které mohly vyústit rizikovějším chováním. V poslední řadě hovořili účastníci o vyhledávání informací o PPP.
OBSAH STRÁNKY
Stanovení diagnózy PPP
V tom, zda měli lidé s vlastní zkušeností s PPP diagnózu stanovenou od odborníka se odpovědi lišily. Několik dotazovaných diagnózu stanovenou mělo, někteří nikdy za profesionálem pro obdržení diagnózy nešli. Malá skupina lidí s vlastní zkušeností sdílela, že přestože absolvovala vyšetření a podezření na PPP měla, diagnóza jim přidělená nebyla. Petra a Andrea hovořily o vlastní zkušenosti s atypickou anorexií. Někteří lidé, popisovali, že si prošli více fázemi PPP, nejčastěji však anorexií a v návaznosti na ní bulimií. Emma hovořila o tom, že pro ni bylo zásadní, aby odborník stanovil diagnózu správně a poté se věnoval celistvému problému. Více o odborné léčbě zde.
Přidružené potíže PPP
Účastníci popisovali, další přidružené potíže spojené s poruchou příjmu potravy. Většina dotazovaných hovořila o častých psychických problémech jako například zkušenosti s depresemi, úzkostmi a panickými atakami. Pár dotazovaných sdílelo, že měli sebevražedné myšlenky.
S tím souvisela i zvýšená míra tendencí se sebepoškozovat. Pro některé dotazované byla již PPP určitým způsobem sebepoškozování. Někteří účastníci hovořili také o vytraceném pudu sebezáchovy. Veronika PPP vnímala jako dlouhodobé ničení sama sebe. Několik dalších účastníků popisovalo zvýšené riziko závislostního chování, například Bára měla zkušenost se zvýšenou konzumací alkoholu, Veronika sdílela, že více kouřila cigarety.
Informace o PPP
Lidé s vlastní zkušeností nám také sdělili, zda si o PPP vyhledávali informace či nikoliv. Někteří dotazovaní si aktivně žádné informace nevyhledávali, jiní hovořili o úskalí vyhledávání informací a o tom, že pro ně bylo těžké rozlišit kvalitu zdrojů. Pár dotazovaných se shodovalo na tom, že vyhledali zdroj špatný a rozvoj jejich onemocnění to naopak podpořilo. Andrea zmiňovala, že neviděla důvod, proč si informace o PPP hledat.
Účastníci, nejčastěji hledali informace na internetu, v knihách nebo v dokumentech a filmech. Někteří měli zkušenost s vyhledáním informací skrze organizace zabývající se poruchami příjmu potravy a příslušné informace získali na přednáškách či workshopech. Několik lidí se zkušeností s PPP také hodnotili školní semináře zaměřené na toto téma. Pro některé to byla jediná možnost, jak informace získat. Edukace však byla dle jejich slov nedostačující.
