Podle Lucky žádné z dětínepotřebovalo emoční podporu ve spojení s tématem války. Někteří žáci ale byli málo komunikativní a motivovaní.
Emoční podporu, jako která by úplně jako souvisela s tou válkou nebo z toho prostředí, odkud přišli, tak to asi úplně ne. Oni většinou ty děti přicházely s těmi problémy typu „někdo je na mě zlý, někdo vlastně se ke mně chová tak, jak já nechci“, ale s tím, že by jakoby vyloženě potřebovali emoční podporu toho smyslu, že by se tam objevovaly třeba nějaké post traumatické stresové poruchy a podobně, tak to jsme neměli. Zaregistrovali jsme děti, které třeba kreslily tanky, máme děti, které jsou málo komunikativní, nejsou příliš třeba motivované učit se česky a hůře se zapojují. Ale tyhle, ty, tyhle ty děti vlastně zatím se nedaří úplně ani jako navázat na nějakou tu podporu, třeba jako psychologickou a tak, protože oni v současné chvíli tím, že se ani nesnaží nějak s námi domluvit, tak vlastně tam je ta velká jazyková bariéra a zatím, zatím se nám jako s těma třeba pár, jsou tu tak dvě, tři takové děti, nepodařilo nějak navázat, nějaký jako vztah
Lucka se občas setkávala s narážkami vůči ukrajinským žákům, celkově ale podle ní klima třídy spíš obohatili.
TřídaAleny se zapojila do projektu pro česko-ukrajinské třídy, s posílením vztahů pomohla také psycholožka.
Podle Lucky žádné z dětí nepotřebovalo emoční podporu ve spojení s tématem války. Někteří žáci ale byli málo komunikativní a motivovaní.
Kiki vnímala, že jí s příchodem ukrajinských žáků přibylo práce. Důležitý byl i jejich samotný přístup ke vzdělávání.
Leona ve vzkazu kolegům děkovala za jejich nasazení, dále jim doporučovala nebát se říct si o pomoc, respektovat psychickou únavu zejména starších dětí a zaměřit se na spolupráci.