V rozhovorech jsme se pedagogů ptali, co by rádi doporučili těm, kteří se studenty se specifickými vzdělávacími potřebami pracují. Pedagogové tak na základě svých zkušeností předali rady a vzkazy dětem, rodičům a veřejnosti.
OBSAH STRÁNKY
Pedagogové, se kterými jsme mluvili, doporučovali ke studentům se specifickými vzdělávacími potřebami přistupovat individuálně. Klára hovořila o tom, že na každého studenta platilo něco jiného. Podle většiny pedagogů bylo důležité zaměřit se na lepší stránku studentů a nehledat na nich pouze to špatné. Žákům se specifickými vzdělávacími potřebami by podle pedagogů měl učitel pomáhat a podporovat.
Někteří pedagogové hovořili o tom, že bylo důležité si chování a projevy studentů se specifickými vzdělávacími potřebami neinterpretovat po svém a snažit se v případě konfliktů chápat obě strany. Učitel by podle Jitky měl být schopen přijmout radu, například od kolegů či rodičů. Podle Marina by bylo vhodné poupravit osnovu vzdělávání studentů se specifickými vzdělávacími potřebami a v případě potřeby je naučit pouze určitou část.
Pedagogové doporučovali být se studenty se specifickými vzdělávacími potřebami trpěliví. Pokud došlo k problémům, radili zachovat klid. Podle pedagogů rozčilování nikomu nepomáhalo. Studentům nemělo smysl něco vyčítat či kritizovat je. Učitelé hovořili o důležitosti studenty do ničeho netlačit, i když se jim práce nedařila. K tomu bylo podle pedagogů nutné studenta poznat a znát jeho možnosti. Tomáš ostatním pedagogům vzkazoval, aby se v některých případech nebáli studenta se specifickými vzdělávacími potřebami nechat odpočinout. Žák podle jeho zkušeností nabral sílu a opět začal pilně pracovat.
Podle Roberta by měli učitelé žáky se specifickými vzdělávacími potřebami naučit samostatné práci při výuce. Souhlasil s myšlenkou, že ve třídě mají pracovat děti více než učitel. Tenisový trenér Jirka hovořil o tom, že bylo třeba být ke svěřencům férový a pokud něco slíbil, tak to musel dodržet. Někteří pedagogové doporučovali organizovat mimoškolní akce, kde se studenty se specifickými vzdělávacími potřebami podle jejich zkušeností bylo méně obtíží než ve školním prostředí. Více o mimoškolních aktivitách zde.
Učitelé, kterých jsme se ptali, doporučovali studenty se specifickými vzdělávacími potřebami hodně chválit. Někteří pedagogové hovořili o tom, že tito studenti často zažívali pocit neúspěchu a bylo třeba v nich naopak vybudovat pocit úspěchu. Pedagogům chválení pomáhalo motivovat studenty k další práci. Robert doporučoval učitelům propojit studentům vzdělávání s pozitivními emocemi a pocity. Podle některých pedagogů občas pomohlo zvýšit hlas, ale rozhodně v práci při výuce nepomáhalo na studenty se specifickými potřebami křičet.
Pedagogové hovořili o tom, že by výuka měla být stavěna na studentech se specifickými vzdělávacími potřebami. Doporučovali vymyslet něco, co zaujmulo tyto studenty a potom to aplikovat na ostatní žáky. Pro některé pedagogy bylo důležité se na výuku se studenty se specifickými potřebami připravit.
Podle Marina musel pedagog vědět, co se studenty bude při výuce dělat. I podle trenéra Jirky bylo důležité si naplánovat přesný program tenisového tréninku. Pedagogové radili kolegům propojit výuku s pohybem, který pomáhal udržet studenty se specifickými vzdělávacími potřebami po celou výuku soustředěné. Tenisový trenér a učitel Tomáš ocenil, že měl na tenise menší skupinky dětí a bylo tak pro něj snazší se svěřencem se specifickými vzdělávacími potřebami pracovat.
Učitelé radili, že by měla být výuka zaměřená na skupinové práce a teambuildingové aktivity, kde se studenti se specifickými vzdělávacími potřebami naučili pracovat se všemi. Podle jejich zkušeností to napomáhalo zlepšit vztahy v třídním kolektivu. V případě, že by s někým pracovat nechtěli, je podle některých pedagogů nutné neustupovat a někdy se studenty nediskutovat o dalších možnostech.
Učitelé popisovali dobré zkušenosti, když se s celým kolektivem otevřeně komunikovalo. Doporučovali ostatním studentům v kolektivu vysvětlit projevování specifických vzdělávacích potřeb, aby nebyli studenti s diagnózami terčem posměchu. Jarmile fungovalo si nastavit jasná pravidla už v začátcích práce s celou třídou.
Pedagogové, se kterými jsme hovořili, radili rodičům i pedagogům společně komunikovat a spolupracovat. Vzájemnou spolupráci s rodiči považovali jako jeden z klíčů k úspěchu k fungujícímu vzdělávání. Trenér Jirka doporučoval s rodiči problémy řešit hned a nevyčkávat. Více o spolupráci zde.
Někteří pedagogové rodičům radili, aby v sobě neudržovali pocity viny. Rodičům vzkazovali, že se projevy ADHD časem zlepší a že je důležité období těchto výrazných projevů překonat. Andrea doporučovala rodičům, aby byli ve výchově důslední. Ve výchově by měli jít svým dětem příkladem. Robert by rodičům vzkázal, ať jsou trpěliví, optimističtí a ať se drží pozitivního přístupu.
Pedagogové do každé třídy doporučovali asistenty pedagogů. Druhý učitel ve třídě pro ně byla skvělá pomoc. Více o asistentovi pedagoga zde. Odborníkům by vzkázali, aby se studenty se specifickými vzdělávacími potřebami pracovali intenzivněji. Více o spolupráci zde.
Oborníkům pedagogové drželi palce a přáli pevné nervy. Chtěli jim poděkovat a dát najevo respekt, k jejich práci.
Veřejnosti a okolí by někteří pedagogové vzkázali, aby se snažili studenty se specifickými vzdělávacími potřebami neškatulkovat jako nevychované děti. Podle jejich zkušeností jsou to studenti, kteří se snaží, ale nemohou za některé své projevy. Tomáš veřejnosti doporučoval si o specifických vzdělávacích potřebách zjistit informace.
Pedagogové by studentům se specifickými vzdělávacími potřebami vzkázali, aby se nebáli říct, když bude něco špatně. Jitka jim chtěla vzkázat, aby věřili dospělým. Andrea by přála, aby se měli rádi takoví, jací jsou.