Vztahy se spolužáky

Studenti trávili velkou část dne ve škole a na kroužcích, kde se přirozeně stávali součástí vztahů, které je ovlivňovali. Proto jsme se ptali studentů, jak se cítí mezi vrstevníky a jak ADHD ovlivňuje kontakt s okolím.

OBSAH STRÁNKY

Studenti měli ve škole dobré přátele
Ve třídách byla různorodost
Věděli spolužáci o ADHD?
Projevy ADHD a vliv na kolektiv
Nezapadali do kolektivu
Studenti vnímali pozitivní vliv ADHD na jejich vztahy
Empatie
Jak na vztahy?

Studenti měli ve škole dobré přátele

Každý ze studentů, se kterými jsme hovořili, zmiňoval, že má ve třídě alespoň jednoho kamaráda. Někteří měli svou menší „partu“, další se vyjádřili, že kamarádů ve třídě měli hodně. Pro studenty bylo důležité mít kamarády, kteří jsou přátelští, nápomocní a na stejné vlně jako oni. Dia si na své kamarádce nejvíce cenila toho, že si ze sebe dokázala udělat legraci. Lucie ráda trávila čas s kamarádkami, které ji měly rády. Studenti si s přáteli také pomáhali s domácími úkoly.

Pro **Honzu** bylo náročné navazovat vztahy ve třídě. Měl kamarády spíše mimo ni.

Ve třídách byla různorodost

Studenti mluvili i o tom, že se ve třídách potkávali s různými spolužáky. Dia měla zkušenost se spolužákem, který měl psychické problémy a ostatní se k němu kvůli tomu nechovali hezky. Ve třídě Oliho bylo celkově víc žáků, kteří měli specifické vzdělávací potřeby a individuální vzdělávací plán.

Obecně studentům, se kterými jsme hovořili, vyhovovalo ve třídě míň žáků. Učitel na ně měl víc času k vysvětlení látky. Ve třídě byl menší hluk. Když byl ve třídě hluk, některé informace se k žákům nemusely dostat. Bylo pro ně těžší zaměřit a udržet pozornost. Dia zmiňovala, že když bylo v místnosti hodně lidí, zvyšovalo se její vnitřní napětí.

**Dia** vnímala, že jejich třídní kolektiv byl rozdělený na různé party.

Věděli spolužáci o ADHD?

Na otázku, jestli učitelé spolužákům vysvětlili, co je ADHD a sdíleli, že daný žák ADHD má, většina studentů odpovídala negativně. Učitelé o diagnóze se spolužáky nemluvili. Někteří studenti o diagnóze řekli svým nejbližším přátelům. Když se na ADHD Marca někdo zeptal, rád mu o tom popovídal.

Lucie chtěla, aby o její diagnóze ADHD, spolužáci věděli. Přála by si, aby chápali, jaké to je mít ADHD a obtíže s ním spojené. Někteří spolužáci studentů, se kterými jsme hovořili, o diagnóze nevěděli vůbec. Jiní spolužáci to ostatním řekli, na Diu to „prokecla“ její spolužačka. Ondra netušil, jestli o tom spolužáci věděli, či nikoliv.

Podle **Jakuba** měli ostatní těžkosti pochopit, jaké to je mít ADHD.

Projevy ADHD a vliv na kolektiv

ADHD studentů, se kterými jsme hovořili, se ve třídě projevovalo hlavně impulzivitou. David někdy nevydržel a vykřiknul správnou odpověď za spolužáka, který ještě přemýšlel. Pozornost studentů s ADHD byla lehce odklonitelná. Vojtovi někdy sklouzla pozornost k tomu, jak si spolužačka rozbalovala sušenku. Jakub si uvědomoval, že hlasitě mluvil a potřeboval upoutávat pozornost. V hodinách se často bavil s ostatními spolužáky.

Marco a Ondra se necítili být od ostatních spolužáků rozdílní, či jiní. Simon však pocítil i to, jaké to je, když skupina jedince „zaškatulkuje“. Cítil se být zaškatulkován do kolonky raubířů a přišlo mu, že někdy byl nespravedlivě odsouzen. Simon vnímal, že byl náchylnější k tomu nechat se strhnout partou ke zlobení.

**Vojta** dokázal ve třídě udělat srandu a nevadilo mu, když za to dostal poznámku.

Nezapadali do kolektivu

Někteří studenti, se kterými jsme hovořili, zmiňovali zkušenosti, že do třídního kolektivu nezapadali. Pro Jakuba nebyli jeho spolužáci blízcí, bavili se o jiných věcech, než zajímali jeho a přišlo mu, že někdy dělali z komára velblouda.

Vojtovi se tato situace přelomila nástupem na 2. stupeň. Do jejich třídy přišli noví žáci a on sám už nechtěl vyčnívat z kolektivu a být jiný. Nebyli to jenom studenti s ADHD, které měli pocit, že do kolektivu nezapadají. Podle Marca nezapadali různí studenti. Zejména ti, kteří byli odlišní svými názory či stylem oblékání.

**Marco** do sedmé třídy do kolektivu nezapadal.

Studenti vnímali pozitivní vliv ADHD na jejich vztahy

Naši studenti vnímali pozitiva, které ADHD přináší do jejich vztahů. Někteří o sobě tvrdili, že byli díky ADHD komunikativní a společenští. Dia díky své odvaze mluvit před ostatními získala pozici mluvčího třídy. Nevadilo jí pustit se s učiteli i do střetu. Kdyby Marco neměl ADHD, neměl by ani kamarády, které měl.

**Honzu** brali kamarádi jako akčního člověka.

Empatie

Více studentů mluvilo i o svém empatickém a prosociálním nastavení. Oli rád řešil spory. Cítil se dobře, když je pomáhal vyřešit. Marco říkal, že když už se s někým kamarádí, tak se druhé skutečně zajímá.

**Dia** se dokázala vžít do problémů jiných.

**Vojta** uměl díky své emocionalitě druhé lépe pochopit a pomoct jim.

Jak na vztahy?

Studenti si vytvořili i různé strategie, které jim pomáhali v jejich vztazích. Jakub se naučil nejdřív poslouchat a teprve pak mluvit. Věděl, že smysluplné debaty jsou tím, co ho nabíjí a v těžší situaci mu pomáhalo promluvit si s blízkým člověkem. Dia se naučila nedělat si hlavu z toho, co si o ní druzí myslí. Pro Lucii bylo důležité mít kolem sebe lidi, kteří ji mají rádi.